Music archiv - Class Rock

Arktis

Karin Toppig - vocals
Klaus Blachut - guitar
Klaus Gollner - bass
Harry Kottek -drums


ArktisKapela, jejíž členové pocházeli z okolí Bonnu, byla založena v roce 1973. Během léta toho roku nazkoušeli pár vlastních kompozic. Pro získání širší publicity se rozhodli vydat album, které by si ale sami financovali. První LP pod názvem Arktis tak spatřilo světlo světa po dvou dnech nahrávání v Kolínském Tonstudiu v říjnu 1973.

Oficiálně deska vyšla v březnu 1974 a její náklad činil pouhých 300 kopií. Většina z nich byla rozdána koncertním agenturám, nahrávacím společnostem, rozhlasovým stanicím či hudebním časopisům. Zvuk prvních čtyř tracků zde vyznívá jako nedokonalý garážový rock s wah-wah a fuzzy kytarami v pozadí, podobně jako u Baumstamm, Grave, Florian Geyer či Da Capo. Téměř všechen hudební materiál napsal kytarista Klaus Blachut. Zejména výborná (nehledě na krátkou boogie-woogie pasáž nápadně se podobající Status Quo) byla 20 minutová "Rare Girl" s nekonečnými kytarovými variacemi. Takovéto album, založené hlavně na hře kytary, by mohlo být hodnoceno jako "jednodušší" z většiny alb s progresivním rockem. Avšak spojení okouzlujícího entuziasmu kapely spolu s roztomile nedokonalým zpěvem Karin Toppig přináší opravdu silné hudební zážitky.
Arktis byli, bohužel, ignorováni významnějšími gramofonovými společnostmi. V prosinci 1974 nahrál Konrad Plank ve svém studiu se skupinou tři dema, která měla být potenciálním materiálem k vydání druhého alba. Nicméně jejich pokus byl opět marný. Skupina nakonec ještě zkusila vydat v květnu 1975, opět jako propagační materiál, Arktis Tapes v nákladu 500 kopií. Album obsahovalo skladby nahrané během let 1974-1975. I tentokrát zůstala jejich snaha bez očekávané odezvy. Následoval rozpad. Klaus Blachut za čas vydal svou sólovou desku pod názvem 1982. Ta vyšla pouze ve 200 exemplářích.
Obě alba Arktis se během osmdesátých let stala mezi sběrateli raritou a jejich cena vyletěla prudce nahoru.
Nedávno bylo "znovuobjeveno" třetí album skupiny. Obsahuje jednu dlouhou kompozici, doplněnou kratšími skladbami, které se již značně přiklánějí ke střednímu proudu.

/ Zdenek Mládek /


II.
Skupina "ARKTIS" byla založena v březnu 1973. U její kolébky stáli Karin Toppig (zpěv), Klaus Blachut (kytara), Klaus Gollner (baskytara) a Harry Kottek (bicí). Všichni pocházeli z okolí Bonnu a zároveň hráli i v dalších různých kapelách. Krátce po založení se rozhodli k produkci LP desky ve vlastní režii. Toto album mělo hlavně sloužit jako propagační vzorek, kterým chtěla skupina vzbudit pozornost větších firem a získat tak uměleckou smlouvu a angažmá, aby mohla veřejně vystupovat. Po intenzivních zkouškách, které probíhaly během celého léta 1973, se nahrávalo 16.10. a 19.10.1973 ve studiu Dom v Kolíně.
K zveřejnění LP desky, která byla jednoduše nazvána Arktis, došlo v březnu 1974.
Náklad byl jen 300 exemplářů, které byly z větší části rozeslány firmám na výrobu desek, hudebním nakladatelstvím, rádiím a hudebním časopisům. Stanice WDR skladby "ARKTIS" několikrát pouštěla. Navíc získali mnohočetné kontakty k lidem z hudební scény, např. se setkali se skupinou Connyho Planka, jednoho z nejrenomovanějších zvukových inženýrů v Německu (mj. produkce "KRAFTWERK", "KRAAN", "ULTRAVOX"), který jim nabídl nahrávání dalších titulů ve svém studiu a rozhodl se, že se postará o smlouvu na vydávání desek.
3.12.1974 byly vytvořeny 3 demo-snímky, které měly sloužit jako základ pro nahrávku nového alba. Přes veškeré úsilí se však nepodařilo LP Arktis vydat u velké firmy, ani uzavřít smlouvu na výrobu nové desky.

Poslední pokus nastartovat "ARKTIS" proběhl v květnu 1975, když opět ve vlastní režii zveřejnili LP Arktis Tapes. Jednalo se o nahrávky, které byly vytvořeny skupinou ve zkouškovém období v letech 1974 a 1975. I tuto druhou desku nabídli hudebním nakladatelstvím a gramofirmám. Když tato jednání zůstala bez výsledků, nadějná skupina se v říjnu 1975 rozpadla.
Znovuzveřejněné LP Arktis na CD obsahuje navíc jako bonus 3 tituly nahrané 3.12.1974 a jsou důkazem originálního mistrovství skupiny.
CD reedice byla vyprovokována zájmem sběratelů, kteří obchodovali s originální LP deskou v nejvyšších cenách (cca 1000 DM) a pro hudební milovníky nebyla prakticky k dostání. Po krátké době byla na CD vydána i LP deska Arktis Tapes (v roce 1982 jako sólovka Klause Blachuta - náklad pouhých 200 kusů!).

/ V. Svoboda /


III.
"ARKTIS" ("Arktida"), skupina z okolí Bonnu, která se upsala progresivnímu rocku. V březnu 1974 vydali vlastním nákladem v počtu 300 kusů svoji první LP desku, která se jednoduše nazývá Arktis (R 4040).
3.12.1974 byly pod vedením Conny Planka nahrány další 3 skladby, z nichž "Sky Drive" se v roce 1975 dostala na výběrové album Songwerkstatt Bonn (BonnBons bbr 7503), na kterém byly různé skupiny z okolí Bonnu, které hrály písně od "ARKTIS".
30.5.1975 vyšla druhá deska "ARKTIS" - Arktis Tapes (Bonn-Bons Records bbr 7502) v nákladu 1000 kusů. Obě byly později jakožto vzácnost vydány na CD, a to Arktis (CD 005, 1993) s těmi třemi Plankovými kusy jako bonusy a Arktis Tapes (CD 012, 1994), doplněné dvěmi dosud nezveřejněnými skladbami.
Materiály na obou CD byly přes dobrý stav ještě složitě přepracovávány mateřskou skupinou ve studiích EMI a nejmodernějšími prostředky vyčištěny, aby byl docílen co nejlepší zvuk.
V roce 1975 vystoupili "ARKTIS" v Beethovenhalle v Bonnu v rámci letních hudebních slavností a jejich koncert nahrál a sestříhal Frank Laufenberg z SWF. Záznam této akce ještě existuje a je v majetku skupiny. Ve stejném roce začala být situace v kapele napjatá a Klaus Blachut, který doposud udával směr a Klaus Gollner, jež chtěl studovat vysokou školu na jihu, odešli. Tím to vypadalo, že přišel konec skupiny. Avšak Harry Kottek a Karin Toppig se přeci jen rozhodli pokračovat s novými lidmi. Našli je v Manni Dickovi (kytara), Axelu Maurerovi (klávesy) a v Berndu Kolfovi (baskytara). S těmi nahráli v roce 1976 třetí LP "ARKTIS" - On The Rock (ARK-76-1). Opět vlastním nákladem a v počtu 250 kusů. Deska obsahovala přílohu s texty všech písní a následné sdělení:

"Píše se rok 1976 a Arktis je mrtvá! … nebo přeci ne? Ne, Arktis žije!
V první řadě je třeba se s touto skutečností vyrovnat (Klaus Blachut a Klaus Gollner ze skupiny vystoupili) a byla tu i druhá otázka, jak se bude vše vyvíjet dál. Karin a Harry si spolu sedli a plánovali novou úspěšnou éru "ARKTIS" bez kytaristy a basisty. Harry si vzpomněl na Manniho Dicka, se kterým po jistou dobu hrál a napadlo ho, že by mohl být volný. Manni byl skutečně k dispozici, přislíbil spolupráci a "ARKTIS" měli kytaristu. Dva další hudebníci byli poté rychle nalezeni a mohlo se začít. Bez personálních změn, což bylo důležité, se rozhodlo, že budou při tvorbě nové desky nasazeny moderní technologie. Deska měla navazovat na první album.
S podporou Connyho Planka, který již pro skupinu stvořil několik titulů, byl předložen ke třetí řadové LP "ARKTIS" mimořádný materiál, který byl celý označen jako "nejlepší". Byly nasazeny a bohatě využity varhany Hammond, jejichž zvukem byly podmalovány veškeré tituly na této desce.
"Myslíme si, že to je obohacení! Dále bylo mnohem více času ve studiích, než doposud, což přispělo ke kompaktnosti songů. Zásluhou kytaristy Manniho, který byl silně ovlivněn Hendrixem a skupinou "CREAM", dostaly nové tituly závan psychedelie a undergroundu. Karin nemyslela při zpívání na studio, ale na emoce a písně jsou prodchnuty bluesovým duchem. Všichni ostatní se celé této věci podřídili …

Nakonec bychom chtěli upozornit na to, že se nám opět podařil 20-minutový kus (B-strana alba), který stojí pevně na nohou a je to kus těžké práce, ha …
Doufáme, že jsme se s touto LP deskou trefili do vkusu našich fanoušků, a nechceme zatajit, že momentálně pracujeme na albu číslo 4 … "
Vlastní chvála snad není nadnesená, neboť hlavně ten dlouhý kus je bezvadný! Na obal navrhl Harry Kottek lebku, avšak byl nevkusný a narazil na nepochopení, odmítla ho hlavně Karin Toppig. Nahradil ho nechutný obrázek ženy na kostce ledu, který byl na přední i zadní straně obalu LP. Tento obal byl však natolik nepřijatelný pro desku s hudbou tohoto směru, že následná reedice na CD byla vybavena novým obalem, který neměl tolik šokovat. Obrázek byl zachován pouze na zadní straně, aby se vyhovělo sběratelům. Všechny texty pocházejí od Karin Toppig, hudbu složil Harry Kottek. Se třetí LP se dařilo "ARKTIS" hůře, než s těmi dvěmi předchozími. Byl to propadák! Tentokrát tak velký, že i mezi sběrateli se desky objevily až v polovině 90.let. Z tohoto malého nákladu bylo i přes veškeré úsilí prodáno jen velice malé množství, které z velké části zůstalo v majetku skupiny a zapadlo prachem. Proto již nedošlo k vydání předpokládané čtvrté desky. Karin Toppig, která byla čím dál, tím víc nespokojenější, protože pro její zpěv zbývalo stále méně prostoru, opustila "ARKTIS" koncem roku 1976. Zpívala později u několika skupin, mezi jinými u souboru "BRIGHT". V roce 1982 se na výběru Germany´s Rock Sensation no.I, Vol.4 (Nitribitt Records 005 ENMP) prezentovala dvěma songy - "Otono" a "Life Is Crazy".
U "ARKTIS" převzal kytaru a zpěv Harry Kottek a pokračoval ve hraní se střídajícím se obsazením. Jedna jeho skladba, již bez Karin Toppig ("Y.T.T."), se nachází jako bonus na následujícím CD.

V dalším období přichází nový vzestup. V roce 1977 se koná v dusseldorfské Philippshalle hudební soutěž, kterou přenáší televize. "ARKTIS" se umísťují na 5.místě z cca 70-ti skupin. Taktéž v televizí přenášené soutěži z Rockpalastu v létě 1979 mají úspěch - obsadili dokonce 1.místo!
Vystupují jako předskupina kapel "LUCIFER´S FRIEND" a "PRETTY THINGS".
V roce 1985 tvořili "ARKTIS" Harry Stone (alias Harry Kottek), který dočasně převzal baskytaru, zpěvačka Bea Fisher, kytarista Steven Straf, klávesista Wulf Redding a bubeník Mark James. V tomto obsazení jsou představeni na výběrové LP desce Rock Extra! (E.S.T.Music 30100185), která prezentuje skupiny z Rhein-Sieg-Kreis. Mají zde dvě skladby - "Is It Real?" (jen náhodně stejnojmenná jako píseň z roku 1974 nahraná u Connyho Planka) a "Around The Corner". Obě trochu připomínají "DEEP PURPLE".
Na LP Germany´s Rock Sensation no.I, Vol.2 (Nitribitt Records), měli být "ARKTIS" také zastoupeni, avšak toto nebylo jistě potvrzeno.
V roce 1986 Harry Kottek ztratil chuť, rozpustil skupinu a skončil svou hudební kariéru. Jako dědictví zůstaly 3 LP, které mají nyní cenu několik set marek. Na páskách zůstala ještě spousta nezveřejněných nahrávek "ARKTIS", jak z prvního obsazení, tak i z dalšího období. To, co bude vydáno na CD, ukáže budoucnost.
S německy zpívající hardrockovou skupinou "ARKTIS", která v roce 1983 vydala album Novembermorgen, neexistuje žádná spojitost, ale jen náhodná shoda jmen. I u skupiny, která je zastoupena na výběru Rock Offers, se jedná o tuto druhou kapelu.

/Ilona/


Arktis diskografie


"Arktis" (Bonbons 4040) 1974
"Tapes" (Bonbons 7502)
1975
"76 - On The Rocks"
(private)1976

 

 

 


About Us | Contact Us | ©2007 Mládek Zdenek