Music archiv - Class Rock

Grobschnitt

LupoWilli WildschweinPřední představitelé německého "divadelního" rocku. Existovali v různých obsazeních od roku 1970 do roku 1989.
Od počátku jejich kariéry až do jejich rozpadu byli hlavními tahouny skupiny dva hudebníci:
Gerd Otto Kühn alias Lupo (2.10.1949, Preetz) - lead gtr
Stefan Danielak alias Willi Wildschwein (25.5.1951, Hagen) - vcls, gtr, sax

Jako jedna z prvních německých skupin vystupovali tito hudebníci z Hagenu na pódiích s komponovaným programem. Jejich vystoupení byla každým rokem vypilovanější. Šlo o směs skečů, divadla, ohňostrojů, světelných show a nezřízené legrace. Absolvovali více než 1300 tříhodinových koncertů, jejichž obsah se časem samozřejmě měnil. Pouze jeden titul patřil každým rokem k vrcholu jejich show: 30-ti až 55-ti minutová improvizace "Solar Music".
I když médii nedoceněni, patřili GROBSCHNITT po mnoho let k nejlepším německým live souborům. Skupina se se svými fanoušky rozloučila 4.12.1989 pětihodinovou "VERY LAST PARTY" v rodném Hagenu, ve které vystoupili téměř všichni hudebníci, kteří tímto tělesem prošli.


HISTORIE SKUPINY


Staré foto z roku 1916Předchůdcem hagenské skupiny byli CREW, kteří se nejprve v roce 1969 rozdělili na CHARING CROSS a WUTPICKEL. V únoru 1970 se hudebníci spojili v GROBSCHNITT. Ke svému neobvyklému jménu se skupina dostala díky jedné prastaré fotografii. Toni (původně roadie skupiny, později člen) ji přinesl jednoho večera na zkoušku. Byl na ní vojenský orchestr, který dirigoval jeho dědeček s názvem KAPELLE GROBSCHNITT. Foto bylo z roku 1916.

Zakládající členové:
Gerd Otto Kühn (Lupo) - lead gtr
Stefan Danielak (Willi Wildschwein) - vcls, gtr, sax
Joachim H.Ehrig (Eroc) - drums, percussion, elektronika
Bernhard Uhlemann (Baer) - bas
Axel Harlos (Felix) - drums
Hermann Qetting (Quecksilber) - keyboards

V tomto obsazení vydali v dubnu své první album s jednoduchým názvem GROBSCHNITT. (Nakladatelství Slezak: "Konečně jedna německá skupina, která nekopíruje rockové a bluesové importy z Velké Británie").
Již v té době byla kritiky vyzdvihována jejich pódiová prezentace. Skupina byla stále na cestách a to s nenáročným autoparkem a skromnou hudební výbavou.
Doprava:
Transitbus (jménem "Frankenstein") + malý náklaďák "Käse".
Aparatura:
Zpěv: 8 x 100 Watt
Bicí: 2 x 140 Watt
Varhany/piano: 600 Watt
Kytary + basa: po 100 Watt
Elektronické efekty: mixážní pult + Erocem vlastnoručně sestrojený synthesizer!


GrobschnittJeště v létě 1972 skupinu opustili Baer, Felix a Quecksilber a přišel varhaník Volker Kahrs (Mist), narozený 8.5.1951 v Osterholz-Scharmbecku. Díky přeobsazení padly některé koncerty, Lupo však slíbil v Hagener Rundschau: "16.9. jsme v Ischelandhalle jak na koni. Sockenball ("Ponožkový bál") bude"!
(Do haly se nesmělo v obuvi kvůli poškození podlahy. Vstup byl povolen pouze v ponožkách nebo teniskách.)
Denní tisk psal o LP desce GROBSCHNITT: "Neprodává se pouze v Německu, Rakousku, Švýcarsku a Skandinávii, ale i v Japonsku a Austrálii!"
Na podzim byli Lupo, Eroc, Willi a Mist na úspěšném turné po severním Německu. Pozornost vzbudily jejich plakáty znázorňující ukřižované monstrum snášející vejce. V některých vesnicích nemohly být vyvěšeny vůbec, v některých pouze s přelepkami.

V roce 1973 skupinu doplnili dva roadies - Rainer Loskand (Toni Moff Mollo) narozený 27.9.1953 v Hagenu a Ralf Gräber (John McPorneaux) - kteří obohatili pódiové show. Tentokrát byla hlavním tahákem asi 20-ti minutová hra "Am Ölberg" s biblickým tématem. To ovládali GROBSCHNITT přímo mistrovsky.
V září se skupina vrátila z koncertní šňůry. Získali spoustu nových fanoušků a všimla si jich i média. Televize ZDF-Drehscheibe je představila celorepublikově.

Rok 1974 se slibně rozjížděl. V březnu například vystoupili se 14-ti dalšími skupinami (mezi jinými UDO LINDENBERG PANIKORCHESTER, BIRTH CONTROL nebo GURU GURU) na dvoudenním German-Rock Festivalu v dortmundské Westfalenhalle. Měli nevděčný úkol - vystoupení v neděli v 5 hodin ráno! Přesto byli vrcholným bodem tohoto festivalu a zastínili všechny ostatní. ErocSamozřejmě přehráli celý svůj 2,5 hodinový program a ten, kdo se nacházel v publiku, na to ráno nikdy nezapomene.
Krátce poté, v dubnu 1974, vyšlo dvojalbum BALLERMANN, produkované kytaristou RATTLES Frankem Millem. V první skladbě "Sahara" se GROBSCHNITT vysmívají tomu, že německé skupiny považují za nutné své texty překládat do angličtiny. Zprvu se tomuto trendu také přizpůsobovali. Vrcholem alba je opus "Solar Music", který je zde uveden ve své 33-ti minutové verzi.
"Bláznivá tlupa ze Sárska", jak GROBSCHNITT nazýval tisk, byla stále na cestách. Nadále uváděli hru "Am Ölberg" a na pódiu se objevili další postavy: Ballerman a El Blindo. Toni Moff Mollo si udělal jméno jako plynař "Gasman" a Eroc překvapil ulítlým trumpetovým sólem. V jedné reportáži na ZDF skupinu přirovnali k americkým ALICE COOPER, kteří za své show inkasovali velké peníze. Rocková hudba se stávala výnosným obchodem a hlavně Lupo byl pro, aby se do byznysu zapojili i GROBSCHNITT.

ErocV únoru 1975 vydal své první sólové album bubeník skupiny a nazval je prostě EROC. Baskytarista Baer na jaře skupinu definitivně opustil a věnoval se povolání učitele. Náhradu našli ve Wolfgangovi Jägerovi (Popo), který se narodil 28.3.1952 v Herne.
Na koncertech GROBSCHNITT předváděli nové "Sahara show" a přiváděli publikum do varu. Hudebníci převlečení za beduíny a mágy nabízeli monstrózní zábavu někde mezi snem a skutečností. S moderním 35.000 wattovým světelným parkem (obsluhoval ho převážně Toni) nasadili již tenkrát na německých pódiích vysokou laťku. Nechyběly ani ohňostroje a petardy.
10 až 15 naprosto vyprodaných vystoupeních měsíčně přesvědčilo skupinu natolik, že začali uvažovat o turné po USA a Kanadě. K němu však nedošlo.
Koncert v Oldenburgu byl vysílán live na rádiu NDR 2. Moderátor Lutz Ackermann (ještě dnes je po něm poptávka jako po propagátorovi národní hudby německých spolkových zemí) pochopil krátce před ukončením přenosu Erocovu skepsi, že hudba GROBSCHNITT potřebuje vizuální stránku. Po skončení vysílání došlo k dohadům mezi skupinou a provozovateli rádia - od té doby byli GROBSCHNITT touto stanicí odmítáni jako mor.
V září 1975 vyšlo album JUMBO, nejprve jen v angličtině. Texty vedly většinou k zamyšlení, přičemž hudba byla vyloženě melodická. Na obalu je "tlusté" letadlo se známými figurkami z reklamy, např. populární HB-mužíček, fialová kráva Milka, atd. Grafik Wandrey obrázek původně nakreslil pro reklamní účely. Gramofonové firmě Metronome se zalíbil a navrhla ho skupině. Tak došlo k názvu JUMBO, i když na desce není jediný titul s tímto jménem.
Winfried Trenkler pozval skupinu do rádia WDR, aby své album představili veřejnosti. Brali to samozřejmě s humorem. Eroc dokonce namluvil reklamní šot: "Já jsem to Jumbo od Grobschnitt a přilétám s hudbou do vašeho domu, proto si nabruste jehly a položte mě rychle na gramofon. Veselá rodina Grobschnitt vám předvede co umí, proto Jumbo pilně poslouchejte".Grobschnitt
Někdy koncem roku 1975 musela být "Ölberg Show" stažena z programu - někdo zřejmě ukradl doprovodné pásky! Všem zúčastněným zůstane v paměti vystoupení z 6.12.1975 v aule inženýrské akademie Westerberg v Ösnabrucku. Mikuláš se soby a velkým pytlem s dárky vítal u vchodu všechny příchozí. Samozřejmě byl bezplatně vpuštěn a za velkého potlesku publika obdaroval hudebníky na pódiu. Bohužel nikdo neví, kdo tento "dobrotivý muž", který při provedení "Solar Music" stál v ohni, doopravdy byl.


V únoru 1976 se na trhu objevila německá verze JUMBA. Známý časopis "Musik Joker" označil toto LP jako mistrovské dílo. Všeobecné mínění, že se němčina nehodí pro rock, tehdy přestalo platit. Texty odpovídaly době - dotýkaly se ekologie, volného času, atd. V mateřštině vyzněly mnohem lépe a název "Traum Und Wirklichkeit" (Sen a skutečnost) zrcadlil pódiovou show GROBSCHNITT perfektně.
Rádio WDR , jako "domácí stanice", věnovalo desce samozřejmě další vysílání. Neobešlo se to bez obvyklého chaosu.
Trapasy (a nebylo jich za kariéru skupiny málo) se nemaskovaly, naopak se šikovně zakomponovaly do show a potlesk publika byl obrovský. To ovlivnilo i denní tisk. Napsal o zdařilém koncertu v Lippetal-Oestinghausenu: "Tři hodiny kluci dřeli na pódiu a dokázali, že vstupné mělo trojnásobnou hodnotu ... ani problémy s aparaturou nemohly narušit průběh koncertu. Nutné pauzy na opravy byly šikovně překlenuty vtipnými řečmi".
Další denník varoval: "Tato skupina je nebezpečně návyková ... vedle opravdu velkolepé show produkuje těchto 8 pánů i výbornou hudbu. Nedělají tu chybu, že by sebe a svojí muziku brali příliš vážně! ... a Lupo je krasavec kapely, pravá pop-star".
Dokonce i Bravo zveřejnilo fotografie hudebníků "jako jedné z nejzajímavějších německých rockových grup."
Neus-Grevenbroicher Zeitung popsal GROBSCHNITT takto: "Jejich hudba se liší od všeho, co lze v současnosti slyšet ... jejich koncert probíhá téměř jako film. Divadelní vložky a scénky plné ironie se střídají se spontánními gagy a vyzrálými hudebními kompozicemi".
Sama kapela se tenkrát viděla takto: "Oproti kapelám, které svojí hudbu berou smrtelně vážně a zdají se nám směšné, GROBSCHNITT na pódiu dělají takovou legraci, že publikum, a občas i členové, brečí smíchy".
Ale i méně humorně: "Finančně žijeme na pokraji existenčního minima, každý fenik se investuje do skupiny, přesto je zde vůle pokračovat".
S obrovskou porcí discipliny se Lupo, který byl hnací silou skupiny, a další členové prokousali všemi těžkostmi. Dnešním kapelám taková výdrž chybí. Rychlé peníze lákají a dobrá hudba zůstává často v pozadí.

Erocovo druhé sólové album EROC II, vyšlo v listopadu 1976. I přes tuto bubeníkovu vlastní produkci zůstávala skupina stále pohromadě a byla čím dál úspěšnější. Po intenzivní přípravě (10 měsíců) se hudebníci v prosinci odebrali do studia Connyho Planka, kde až do února 1977 nahrávali své další album ROCKPOMMEL'S LAND. Během produkce vyšlo ve Fachblattu interview s Lupem - nadával na ostatní tisk, který dle jeho mínění v uplynulých letech GROBSCHNITT přehlížel anebo psal "jen samé kraviny". Jeho vyjadřování bylo částečně hrubé a nevkusné. O hudebních kriticích: " ... nažrali se, nachlastali, a na konci koncertu se s námi přišli pozdravit a pak psali všelijaké blbosti, aniž by nás pořádně poslouchali ...".
Bylo to tvrdé, jednalo se přeci o oficiální tiskové interview! I když na tom bylo hodně pravdy, takto by se nemělo s médii jednat, neboť bez jejich podpory to v hudební branži nejde. Ale fanoušci takovéto provokace milovali a Lupo prohlásil: " ... přijde den X a média nás budou muset brát vážně ... vše jsme zvládli sami, aniž by nám někdo vlivný pomohl ... našim koncertům a hudbě stoprocentně věříme".
I přes tento úlet psal Musik Joker o skupině stále pozitivně. Rozhodující vliv zde ale měl Winfried Trenkler, vždy velký přítel GROBSCHNITT. Rovněž časopis Musiker udělal s Lupem krátké interview, ve kterém hudebník odpovídal naprosto profesionálně a bez emocí.
V květnu 1977 vyšel ROCKPOMMEL'S LAND. Bylo to koncepční album se 4 tituly. Hrdinou příběhu byl malý chlapec Ernie, který konal dobrodružnou cestu na hřbetě ptáka jménem "Marabou" - pohádka směřující k realitě. Deska byla nazpívána v angličtině, německý text byl vložen v překrásném fantasy obalu.
Ohlasy tisku: "Jejich doposud nejlepší LP ... připomíná hudebními strukturami YES".
Pro fanoušky skupiny byla dodržena oblíbená "live" atmosféra nahrávky. Zvukovým inženýrům se podařilo dosáhnout mezinárodní kvality, aniž by při tom GROBSCHNITT ztratili na své nezaměnitelnosti.
Samozřejmě došlo k provedení ROCKPOMMEL'S LANDu na pódiích - jako vždy s náročnými kostýmy a typickým humorem. Do postavy Ernieho se vtělil Toni a Eroc vyprávěl příběh svým originálním způsobem. Byla to jedinečná show, na německých pódiích dosud nevídaná!
6.11.1977 naplnilo 6000 diváků halu Münsterland v Münsteru, aby mohli skupinu shlédnou živě a oslavit její vystoupení.

GrobschnittV lednu 1978 jsem zažil svůj první koncert GROBSCHNITT. Hned na úvod zazněla melodie a trochu pokřivený zpěv zanotoval: "Krásný dobrý den lidičky, jsme zase konečně tady. My GROBSCHNITT hrajeme jenom pro vás, není to bezvadné? To, co dnes uvidíte, to tu ještě nebylo. Je to největší show od Kielu po Miami, na to se můžete spolehnout. Naše super šestka z Hagenu, brány Sárska, to umí rozbalit". Následovalo představování jednotlivých členů s uvolněnými komentáři ke každému z nich. Bohužel tento povedený úvod byl krátce poté z programu vyškrtnut.
GROBSCHNITT téhož roku podnikli turné po celé SRN, 60 koncertů navštívilo 120.000 diváků. V programovém balíčku měli mezi jinými i "Söldnershow". Skupina německých vojáků hlídala Schwarzenbachský pivovar, aby "zachránila" nebo lépe "zničila" zásoby před postupujícími Francouzi. Vojákům nenapadlo nic lepšího, než pivo vypít. Samozřejmě vše bylo pečlivě zhudebněno a při tom zvláště vyniknul "zpěv" Lupa.
V září 1978 konečně vyšlo fanoušky netrpělivě očekávané dvojalbum SOLAR MUSIC LIVE, nahraná 17.4. při koncertu v Mülheimu. Kvůli zjednodušení volby skladeb pro radiostanice, byla celá suita rozdělena na několik titulů. ("Food Sicore" má smysl, pouze když jej čteme pozpátku).
Ke konci roku uváděl Rockpalast na 3.TV programu (WDF) diváckou hitparádu. Mezi 15-ti německými i cizími skupinami se GROBSCHNITT umístili na prvním místě.
Tisk se začal o skupinu masivně zajímat. Každou chvíli vycházeli reportáže a fotografie, zabývající se fenoménem GROBSCHNITT. V tomto roce padly bariéry mezi hudebníky a publikem a kapela dokázala nalákat na své koncerty (za normální vstupné) více lidí, než se dařilo anglickým nebo americkým souborům. Tento úspěch nespadl z nebe. Samozřejmě pomohla perfektní pódiová show s kostýmy šitými na míru, světly a všemi nejmodernějšími technickými efekty.
Mezi rokem 1972 a 1978 leží světy, ale dobrý live sound patřil vždy k GROBSCHNITT. Po dlouhé době našli konečně dobrou zkušebnu ve starém statku ve Sprockhovelu. Do té doby zkoušeli v Ischelandhalle a pokaždé museli veškerou aparaturu stavět a znovu bourat.
Výsledky roku 1978 byly triumfální:
Musik Expres - 1.místo mezi německými skupinami.
Sounds - 1.místo v kategorii "Nejlepší koncert" a titul "nejpodceňovanější skupina roku".


V březnu 1979 vrhl na trh Eroc své třetí sólové album EROC III. Protože zkušebna ve stodole ještě nebyla hotová, vznikly songy pro další album GROBSCHNITT v selském domě, který obýval Popo. Toni byl poprvé nasazen jako zpěvák a i u celkové produkce se mnohé změnilo. Conny Plank již se skupinou nespolupracoval a jako nový zvukový inženýr začal fungovat Walter Quintus. Jako nahrávací studio bylo vytipováno studio "Rüssl" Otto Waalkese v Hamburku.
V září se album objevilo na pultech obchodů. Mělo název MERRY-GO-ROUND a na obalu se skvěla snová krajina s elementy z titulů skladeb. Autorem byl Mist, kterému pomáhal jeden grafik z gramofirmy.
Matthias Mineur (Repertoire Records) o desce: "MERRY-GO-ROUND spojuje progresivní elementy minulosti s obrovskými zvukovými stěnami ze SOLAR MUSIC".
Tisk měl rozdílné mínění:
POP 23/79: "Šesté dílo zasněných rockerů z Hagenu. Šest křehkých, příjemných, sentimentálních songů k snění i k létání. Toto album doporučujeme všem fanouškům PINK FLOYD, YES či GENESIS, které již nebaví anglosaská přeprodukovaná dieta. MERRY-GO-ROUND je výborná plnokrevná krmě Made in Germany!!!"
Musik Express 11/79: "Pochopte konečně, že Lupo, Mist, Wildschwein, Ballermann, Geheimrat Günstig a všichni jejich přátelé jsou VILLAGE PEOPLE! Opustili svůj disco-trip, dělají německou rockovou hudbu, srovnatelnou asi s GROBSCHNITT. Keyboardy flirtují, kytary zpívají, texty jsou anglické a nezajímavé. GROB: SHIT!"
Turné v říjnu a listopadu 1979 vedlo přes 46 měst. Před oficiálním startem měla skupina tři koncerty v kulturní hale v Mendenu, které pojala jako generální zkoušku. Toto provozovala vždy před každou novou koncertní šňůrou.
Okolo 130.000 diváků vidělo show s typickou jarmareční atmosférou. Toni zval k jízdě na kolotoči: "Ještě jsou volná místa, nastupte si, přistupte si!", a nechyběla ani prodavačka balónků. Bohužel ani v tomto roce GROBSCHNITT nevystoupili ve svém rodném Hagenu.
Koncem roku 1979 skupinu opustil Popo. Nešel dobrovolně, chyběla u něho disciplína a Popo se musel s GROBSCHNITT rozloučit.

Jako náhrada přišel v únoru 1980 Michael Kapolke (Milla) - bas, gtr, vcls, narozený 26.10.1952 v Hohenlimburgu. Popo neztrácel čas a vstoupil do EXTRABREIT, kde pod jménem "Hunter" udělal kariéru v Neue Deutsche Welle. Kuriózní bylo, že se po nějaký čas obě skupiny dělily o zkušebnu, i když vztahy mezi nimi nebyly zrovna růžové.
V roce 1980 GROBSCHNITT na turné nevyjeli. V květnu vydali živé album VOLLE MOLLE s nahrávkami z turné z roku 1979 z různých měst.
Po nástupu Milly začaly přípravy na nahrávání alba ILLEGAL. Nahrávání trvalo 8 měsíců. Vše probíhalo v pohodě v nové zkušebně a za použití Erocových přístrojů. Byla napsána i nová show. Millův vliv byl na tento projekt obrovský.
Během prací na LP zemřel dlouholetý roadie skupiny El Blindo, stal se obětí tvrdých drog.


Počátkem roku 1981 se dostal ILLEGAL do obchodní sítě. Vliv Milly Kapolkeho je zřetelně slyšet - ovlivnil skupinu jak hudebně, tak textově. Jde o ilegalitu v tom nejširším slova smyslu (marihuana, anti-atomové hnutí, atd.). Titulní song pojednává o skutečné události: jedna skupina z Bochumi byla zažalována, že hrála bez povolení úřadů v Dortmundu na pěší zóně. Na desce se nacházejí dva melodické, pomalé songy, hrané Lupem a Willim na akustických kytarách - "Silent Movie" a "Raintime". Neue Deutsche Welle měla svůj vliv i na další tituly. Textově se hudebníci pokusili dát desce intelektuální nátěr.
Konečně se mělo vyrazit na turné. V interview pro časopis Musiker se Lupo o budoucím úspěchu vyjádřil velice opatrně: " ... startujeme koncem února, PINK FLOYD o něco dřív ... to měli štěstí ..." a těší se na nadcházející týdny: "Turné je pro nás dovolená. Přípravy jsou velice tvrdé."
Po dvou zkušebních měsících v kulturní hale v Mendenu odstartovala skupina v únoru turné po 45 městech. Na programu měla nový program a samozřejmě novou show. Koncerty trvaly s přestávkou přes 3 hodiny a publikum spoluúčinkovalo. Při humorném kvízu s moderátorem Ballermannem bylo hlavní výhrou zubní ošetření u lehce bláznivého Dr.Salzmanna (Toni). Tento pracoval s předimenzovanými instrumenty - místo vrtačky jsme slyšeli sbíječku, atd. Po ošetření byl "pacient" odměněn tričkem. Suita "Solar Music" se zreformovala a zkrátila - nyní se prezentovala jako "Powerplay".
Konečně proběhl koncert i v Hagenu. V Ischelandhalle nechtěla skupina vystupovat, neboť by si diváci museli tradičně vyzout boty. S městskou halou byly také problémy, pokládala se nová podlaha, ale nakonec se vše vyřešilo.
Co psala média: "Turné k albu ILLEGAL již nebylo tak oblíbené a část starých fanoušků si o tomto novém konceptu nemyslela nic dobrého. Nemohlo se navázat na úspěchy z let 1978 a 1979. Skupina, která se mezitím stala firmou, zůstávala přesto optimistická. Lupo si dokázal představit, že bude stát na pódiu ještě v roce 2001, což také sdělil tisku. Nakonec se stala hitem alespoň skladba "Silent Movie".

V roce 1982 dostal Mist výpověď, hudebníci se neuměli dohodnout na způsobu práce při zkouškách. Na trhu se objevila sólovka EROC IV a nové album GROBSCHNITT nazvané RAZZIA. RAZZIA byla nahrána bez keyboardisty zbylými 5 členy skupiny. Na přípravách se účastnil ještě i Mist. Toni se etabloval jako druhý zpěvák, klávesové party převzal Eroc. Velký podíl na produkci alba měl Milla Kapolke. Jako singl byl zvolen song "Wir Wollen Leben" (Chceme žít).
Náhradu za Mista našli v Jurgenovi Cramerovi (26.4.1957, Bremen). Dali mu přesně ty samé zkušební úlohy jako předtím Mistovi a Jürgen skvěle obstál.
21.8.1982 se kompletní šestice ocitla v hudebním pořadu Musikladen Extra na stanici ARD. Na podzim GROBSCHNITT opět vyrazili na turné. Pro fanoušky byl vydán magazín s popisem trasy turné, fotkami skupiny a dalšími zajímavostmi okolo jednotlivých členů.
O Lupovi: " ... černokněžník z Hagenu ... Ve skupině je finančním expertem, investičním spekulantem, mírotvůrcem ... Nejraději hraje s Wildschweinem na akustické kytaře ... krom toho se rád směje (nejhlasitěji svým vlastním vtipům)".
Eroc je přirovnávaný k básni "Der Narr" (Blázen) od Khalila Gibrana a o Willim se dočteme: " ... když zpíváte jako Wildschwein (Divočák), nemůžete dlouho zůstat amatérem ... Willi má blues v sobě a jeho kytara zasáhne tam, kam míří - do břicha".
A o Tonim: " ... stal se světovým osvětlovačem, jediným, který míchá světla přímo na pódiu ... o 10 let později začal zpívat ... ".
Milla míní: " ... nejdůležitější je hudební tok ... hudba je meditace ... ".
Ballermann, jako technický ředitel, a zvukový inženýr Geheimrat Franz Gusting jsou zastoupeni fotografiemi. Oba pracovali spoustu let pro GROBSCHNITT - bez nich by koncerty nebyly úspěšné a tak jedinečné.
Bravo(!) věnovalo Lupovi & Company půl strany s fotografiemi a stručnou historií skupiny.
Po krátké zimní přestávce oznámili GROBSCHNITT další koncertní šňůru - 25 koncertů v menších a středních halách. (Pouze jedno opravdu velké představení uspořádali v Philips-halle v Düsseldorfu).
Poslední štace byla v Kolíně nad Rýnem 12.6.1983. Poté Eroc opustil skupinu, kterou kdysi spoluzakládal. Pro mnohé fanoušky to bylo zklamání a bez nadsázky to byla ztráta i pro skupinu samotnou. Bohužel však docházelo v poslední době mezi hudebníky ke stále častějším nedorozuměním a Eroc se začal věnovat své sólové kariéře. Zůstal stále aktivní jako hudebník, jako producent si také udělal dobré jméno a dodnes působí jako zvukový inženýr. V žádné skupině však již nikdy nehrál.
Novým bubeníkem se stal Peter Jureit. Přišel od CONDITORS, kteří měli úspěch jako představitelé Neue Deutsche Welle. S ním se GROBSCHNITT vydali do studia, aby nahráli další longplayer.


V roce 1984 se na pultech objevilo LP jménem KINDER UND NARREN ("DĚTI A BLÁZNI"), zase s německými texty. Jedná se opět o koncepční album s fantastickou pohádkou, jakou již předvedli na ROCKPOMMEL'S LAND. Tentokrát je hlavní postavou blázen "Fulio" - ale jinak na desce nenajdeme jinou podobnost.
Příběh pojednává o ztracených citech, hledání lásky a svobody v prázdném Světě. Intelektuální lyrika, částečně absurdní a zřejmě pochopitelná pouze pro autora Millu Kapolkeho, který byl za tento výlet (nebo pád) do vyšších sfér zodpovědný. Singl "Wie der Wind" ("Jak ten vítr") se stal hitem na radiích, především na WDR, kde obsadil v hitparádě Schlagerrallye první místo.
Turné KINDER UND NARREN vedlo přes 40 německých měst s krátkým odskokem do Zürichu. Jen v berlínském Quartier Latin uspořádali o Velikonocích 4 koncerty! Konečně zase jednou také vystoupili ve svém domovském městě - přišlo na ně 3.000 nadšených fanoušků. Jejich pódiovou show obohatily dvě tanečnice (z Paříže?), které se trochu křečovitě pokoušely o striptýz. Sorry, pro mě trochu nevkusné, ale u publika to mělo ohlas.
Časopis Musik Szene přinesl extra vydání o jejich turné. K přečtení byla i recenze na desku, interview s Lupem a Millou a story o životě skupiny. Také magazín Fachblatt přinesl o albu zprávu, ve které pochyboval, zda jsou texty pro mladé lidi dosti srozumitelné. Fotografii, které ukazuje skupinu se 3 malými dětmi, redaktor opatřil popisem: "Otcové rodin a pohádkoví strýčkové".

V následujícím roce skupina nenahrála žádné nové album, neboť byla na jubilejním turné 85'. Přes 100.000 diváků zažilo asi při 70 koncertech oslavy 15-ti leté historie GROBSCHNITT. Městská hala v Hagenu samozřejmě nechyběla a přes 3.000 diváků vítalo "své kluky". Velkou slávu si vysloužili i na Motorrad-Rock-Festivalu v Loreley.
Jürgen Cramer se před tímto turné se skupinou rozloučil a novým keyboardistou se stal Thomas Waskönig (Tarzan). Do skupiny svým smyslem pro humor dokonale zapadl. V létě pak vypadnul Peter Jureit. Namohl si své šlachy tak, že mu lékaři museli dát obě ruce do sádry. Zaskočil za něho bubeník Rolf Möller narozený 2.5.1956 v Hagenu. V té době byl vlastně ještě členem EXTRABREIT, později se však rozhodl pro GROBSCHNITT. Peter Jureit se ze zdravotních důvodů musel funkce bubeníka zcela vzdát. Hudbě však zůstal věrný a s partnerem provozuje studio v Dortmundu.

V roce 1986 vyšlo album SONNENTANZ LIVE, nahrané během turné 85'. Jedná se o SOLAR MUSIC, tentokrát pod jiným názvem. 40 minut dlouhá suita je rozdělena do 7 jednotlivých titulů. Propagační SONNENTANZ TOUR 86' bylo bez nápadů a bylo zřejmě nejkratší za poslední léta. Média ho přešla téměř bez povšimnutí.
Po třech létech přestávky se GROBSCHNITT opět odebrali do studia. Tentokrát zvolili Dortmunder Woodhouse, jehož spolumajitelem byl Eroc. Ten se od projektu držel zpátky a jako zvukový inženýr fungoval Siggi Bemm. Výsledkem je deska FANTASTEN, vydaná na jejich novém labelu Teldec. (Po uplynutí smlouvy se skupina po 15-ti leté spolupráci rozloučila s Metronome Records).
Nová gramofirma prezentovala 13.album GROBSCHNITT jako typické rockové album. Žádná koncepce - jde o jednoduchou sbírku songů. Texty jsou lépe stravitelné než bylo u předchůdce KINDER UND NARREN. Propagační turné se jelo pod názvem "KOMM UND TANZ" (PŘIJĎ a TANČI) a stalo se senzací.
Fachblatt, který byl skupině vždy nakloněn, pozitivně informoval, avšak i kritizoval: "Hudba je neoriginální a zastaralá, texty banální až směšné ... přesto k této šestici přetrvávají sympatie publika ... " (Andreas Hub).

1988. Nastává přechodné ticho. Nebyla nová deska, ani se nejelo na obvyklé turné. Ve skupině došlo k mnoha dohadům, roli hrály i soukromé problémy jednotlivých hudebníků. Z pevného přátelství mezi Lupem a Tarzanem se vyvinulo hluboké nepřátelství. Tarzan odešel. Dnes provozuje studio v Munsteru.
Milla Kapolke také přemýšlel o tom, že skončí. Dohodli se však, že ještě pojedou na poslední společné turné. Jako nový keyboardista přišel Jürgen Lindemann (Sugar), který chtěl nastoupit již po odchodu Mista. Tenkrát mu bylo teprve 17 let, tak ho nevzali, ale již v té době byl dobrý.
Přípravy na "LAST PARTY TOUR" mohly započít. Hlavní tíže ležela na Lupovi. Milla, který by GROBSCHNITT rád na poslední cestě doprovodil, náhle vystoupil. Odstěhoval se do Portugalska, avšak později se vrátil do Hagenu-Hohenlimburgu. Dnes je tam učitelem a jako koníček stále dělá do hudby s kapelou MARRAKESH EXPRESS, a to již 10 let a velice úspěšně!
Skupinu ještě doplnil Harald Eller (Commodore Stulle), kterého doporučil Milla. Tak GROBSCHNITT odstartovali v novém obsazení své "LAST PARTY TOUR". Bylo to jejich "Grande Finale", ve kterém předvedli své nejlepší kusy ze své 19-ti leté historie. Nové osazenstvo oslnilo nejen hudebně, ale i spontánní radostí ze hry. Učitel hudby Harald Eller účinkoval předtím v legendárním souboru HEINZ-MILLA-SEXTETT, kde hrál na kontrabas. Nyní tímto novým, pro rock neobvyklým, nástrojem obohatil pódiovou show. Během celého turné se Harald musel věnovat svému povolání - plánování termínů z toho důvodu dělalo těžkosti. Lupo však vše hladce zvládnul.
Média reagovala jako vždy rozporuplně. Objevovaly se i jízlivé titulky: "GROBSCHNITT hráli unaveně ke svému poslednímu tanci" nebo "Provokatéři i fanoušci již v letech!". Převážná část kritik však byla pozitivní a rozlučkové turné mělo obrovský úspěch.
Má se skončit v nejlepším! GROBSCHNITT mohli samozřejmě s čerstvým obsazením pokračovat ještě několik let, ale již nechtěli nic nastavovat. Labutí písní souboru bylo vystoupení nazvané "VERY LAST PARTY", které se konalo 4.12.1989 ve vyprodané městské hale jejich domovského města Hagenu.
Show trvala celých 5 hodin. Téměř všichni bývalí členové přišli a někteří vystoupili i na pódiu: Eroc jako kouzelník na bicí, Milla přijel extra z Portugalska, Popo a Mist také nechyběli. Byla předvedena jedinečná laser-show. Eroc slíbil, že prohledá svůj archiv, ze kterého ještě něco uveřejní. Především tu byli ale fanoušci zdaleka i blízka, pro které byl závěrečný koncert GROBSCHNITT nezapomenutelným zážitkem. Toto byla také poslední příležitost k nahrání jediného oficiálního videa této live legendy.
Ani tisk nešetřil chválou, všeobecně se očekával reunion skupiny, to se však nestalo a zřejmě už nikdy nestane!

V roce 1990 vyšlo CD - LAST PARTY LIVE, natočené během posledního turné na staré značce Metronome. Známý dobrý live sound skupiny tu příliš dobře nezní, avšak vynahradí ho skvělé doprovodné fotografie.

Hudebníci se vydali různými cestami:
Lupo přešel k firmě, která dělala laser-show na posledním koncertu. Je dodnes stále na cestách a rodinný život je pro něj velice důležitý. K hudbě (zřejmě provždy) se otočil zády.
Wildschwein se svou ženou provozuje poštovní kantýnu. Ve volném čase muzicíruje se svými syny.
Toni pracuje u stejné firmy jako Lupo a to v oddělení lightdesignu. Stále zpívá a pomáhal při nahrávání CD skupiny RAZZIA.
Rolf Möller vede se svým partnerem reklamní a zábavní kancelář. Harald Eller je ještě stále učitelem hudby, Sugar Lindemann je studiovým hudebníkem.
Eroc vydal v roce 1994 2CD - DIE GROBSCHNITT STORY VOL.1. Sestřih archivních materiálů z let, které strávil u GROBSCHNITT. Díl druhý by měl následovat v říjnu 1998.
Od jara 1998 se alba konečně objevují také na CD. Zatím to jsou: GROBSCHNITT, JUMBO (postupně anglická a německá verze), ROCKPOMMEL'S LAND, SOLAR MUSIC LIVE a MERRY-GO-ROUND. Všechna remastroval Eroc a vydala firma Repertoire Records, pokaždé se zajímavými bonusy. Doufejme, že se v této řadě bude pokračovat, poptávka je obrovská.

V posledních letech jsem se intenzívně zabýval historií GROBSCHNITT. Nashromáždil jsem spoustu informací a hromadu fotografií, které mapují 19-ti letou historii této skupiny. Bohužel se vše nedalo vměstnat do tohoto článku. Z toho důvodu jsem se rozhodl, ve spolupráci se zúčastněnými hudebníky a přispěvateli, vydat knihu. Všem, kteří mi s tímto článkem pomáhali, bych rád poděkoval. Věřím, že mi pomohou i při práci na plánované knize.

Rita Mitzkatis - GERMAN ROCK NEWS 4.1998

(Příspěvky poskytli: Carsten Agthe, Markus Grigat, Manfred Hobl, Rita Mitzkatis, Kurt Mitzkatis, Jörg Mokros, Wolfgang Pokall, Stephan Schelle, Michael Winkler).

S podporou výše zmíněných: Stephan Schelle

/ překlad - Ilona 2007, jazyková úprava Vladimír Sv. /


Grobschnitt - discografie


Grobschnitt (1972) Brain
Ballermann (1974) Brain
Jumbo (1975) Brain
Jumbo englisch (1976) Brain
Rockpommel's Land (1977) Brain
Solar Music (1978) Brain
Merry-Go-Round (1979) Brain
Volle Molle (1980) Brain
Illegal (1980) Brain
Razzia (1982) Brain
Kinder + Narren (1984) Brain
Sonnentanz - Live (1985) Brain
Fantasten (1987) Teldec
Last Party (1990) Brain
Grobschnitt Story Vol. 1 (1994) Metronome
Grobschnitt Story Vol. 2 (1998) REP
Grobschnitt Story 3 History Of Solar Music Vol. 1 (2001) Wolkenreise
Grobschnitt Story 3 History Of Solar Music Vol. 2 (2002) Wolkenreise
Grobschnitt Story 3 History Of Solar Music Vol. 3 (2002) Wolkenreise CD
Grobschnitt Story 3 History Of Solar Music Vol. 4 (2003) Wolkenreise CD
Grobschnitt Story 4 "Tour 1981 Complete" (2004) Wolkenreise CD
The Grobschnitt Story 5 (2004) Wolkenreise CD-
The Grobschnitt Story 6 - Rockpommels Land (2006) Wolkenreise CD
GROBSCHNITT The International Story (2006) Wolkenreise CD


 

About Us | Contact Us | ©2007 Mládek Zdenek